1961
Vratislav Blažek: „Příliš štědrý večer“ (Šimek) 28. 5. a 1. 6.
dětský soubor – Jaroslav Šimek: „Elixír života“ (Šimek) 2. 6.
dětský soubor – Saša Lichý: „Kouzelná lampa Aladinova“ (Šimek) 10. 5. – hráno i v Jestřebí.
1962
V tomto roce zahájil rež. Šimek nácvik „Ďábelské komedie“ Hanse Luckeho, vzhledem k velké fluktuaci herců však se nakonec inscenace neuskutečnila.
1963
15. 6. dět. soubor – J. Horák: „Medová pohádka“ (Šimek)
1964
V + W: „Kat a blázen“ (Šimek) – i ve Stráži p. R. a v Brništi 27. 5.
1965 – 1966
Vzhledem k úpravám sokolovny neměli ochotníci kde hrát.
1967
dět. soubor – J. Horák: „Medová pohádka“ (Šimek) 28. a 29. 4. (návrat starého titulu s novými dětskými herci)
1968
J. Toman: „Slovanské nebe“ (Šimek) 6. a 7. 1.
Merle: „Vláda žen“ (Šimek) 22. a 23. 6.
21. srpna projely Zákupy první sovětské okupační tanky. Doba ztěžkla.
28. října připravili zákupští ochotníci slavnostní večer k 50. výročí Československa (Šimek).
Tento večer byl zároveň protestem proti okupaci „bratrskými“ armádami v čele s armádou sovětskou. V samotných Zákupech byl od 15. 10. 1968 umístěn sovětský tankový pluk a vydržel tu do roku 1991, kdy 28. 3. – na Zelený čtvrtek – odešlo ze Zákup posledních 50 vojáků Sovětské armády. Pobývala zde 8 200 dní.
Tehdejší vynikající herečka našeho souboru Vlaďka Sůvová, učitelka zdejší školy, na slavnostní večer ve své románové kronice „Čím jsou lidé živi“ vzpomíná:
„Obvykle mívám před každým vystoupením trému až nepříčetnou. Nedokážu s nikým promluvit soudné slovo, natož pak se smát a vypravovat třeba anekdoty, jako to dělávají nejen profesionálové, ale i někteří ochotníci. Dnes jsem trému nepociťovala, nebyl na ni prostor. Celou duši vyplňoval smutek …
Teď mluví Jirka. Zasvěceně, kultivovaně. Jeho proslovy jsou vždycky bez frází, stojí za každým svým pečlivě váženým slovem. Marná sláva, umí z nás nejvíc, a nejen na jevišti.
Stojíme v zákulisí, všichni v černém od hlavy k patě, jen s trikolórami na prsou. Nebýt jich, vypadali bychom jak oživlé mrtvoly. Bledí, civilně vyčerpaní posledními měsíci a týdny.
Vím, že za okamžik vystřídám Jirku na jevišti. Vycházím a ani teď nemám trému, snad je to i špatně, jenže dřív mi šlo i o kousek mého já … jak je dnes lhostejné to mé já. Jen tebe, autora, věrně přetlumočit. Tvůj plamen, tvou vodu živou nesu v dlaních. Jsem tvůj nástroj, posel, nic víc.
… Všechno je černé, tmavá látka leží i na zemi a na temném pozadí se odrážejí jen naše obličeje. … Neuvědomovala jsem si, jak mluvím, ale až po čase se mi moje recitace vracela s přesností magnetofonové nahrávky. Vlastně jsem nerecitovala, ale modlila se … monotónně, téměř v jedné rovině, jen únava a slzy a pokora byly v mém hlase, který divákovi přinášel Čapkova slova … „Pravda je víc než moc, protože je trvalá…“ … V té chvíli, kdy se můj hlas ponořoval do hluboké tmy a já jen tušila tlukot lidských srdcí v ní, jsem snad byla nejblíž chápání Boha.“
Pro „Havlíčka“ a bohužel pro celou naši vlast nastaly těžké doby tzv. normalizace. Proti okupaci a obnovené totalitě jsme se ještě jednou postavili Jiráskovou Lucernou. Boj o lípu pro herce i pro diváky představoval boj za svobodu. Dvě představení před pře-plněným sálem nám sice dala najevo, že nejsme sami, ale situaci u nás nezměnila.
1969
Na podzim byly zahájeny zkoušky na Lucernu.
1970
A. Jirásek: „Lucerna“ (Šimek) 29. a 30. 5.
dětský soubor – Z. Horynová: „Zkoušky čerta Belínka“ (Šimek) 12. 6. dvě představení
dětský soubor – Kožík-Wenig: „Stříbrná studánka“ (Vladimíra Sůvo-vá) 19. 6.
Čtvrtek-Lichý: „Jak se stal Rumcajs loupežníkem“ (Jan Sekula) 12. a 13.12.
V roce 1970 prohlásil tehdejší předseda zákupského národního výboru, že pořádným ochotníkům musí stačit jedna zkouška na jevišti, aby mohli hrát divadlo. Jeviště i sál byly vyhrazeny na slavnostní schůze a zasedání k nejrůznějším revolučním výročím, a tak na zkoušky ochotníků místo ani čas nebyly. Ještě chvíli hrály děti, které mohly zkoušet ve škole, a protože ochotník bez divadla je jako ryba bez vody, občas byla připravena na zkoušky nenáročná estráda. Skoro deset let se nehrálo.
1971
dětský soubor – „Princezna Rozmařilka“ (Sůvová) 30. 5.
dětský soubor – Stanislav Tvarůžek: „Lotras Buriburda“ (Šimek) 20. 6.
1972
estráda k MDŽ (Šimek) 9. 3.
1979
estráda k MDŽ (Šimek) 9. 3.
1980
estráda k MDŽ (Šimek) 6. 3.
K pořádnému divadlu se Havlíčkovci vrátili až téměř po deseti letech. Po estrádě byla obnovena řádná činnost a zahájeny zkoušky.
11. 12. – Prvním představením byla až nečekaně společensky kritická komedie nepříliš režimního sovětského autora Valentina Krasnogorova: „Tak kdo k čertu odejde“ (Šimek)
1981
estráda k MDŽ (Šimek, Bohuslav Bartoš) 5. 3.
V. Šubrt: „Šejkův jed“ (první samostatná režie Bohuslava Bartoše)
24. 10., 14. 11. Velenice, 21. 11. Zákupy
V roce 1981 se Jiří M. Šimek vzdává funkce vedoucího souboru, jímž byl pak zvolen Bohuslav Bartoš. Šimek zůstává režisérem a kronikářem a přebírá funkci jednatele.
1982
V + W: „Balada z hadrů“ (Šimek) 27. 3. a 3. 4.
Z. Horynová: „Zkoušky čerta Belínka“ (Bartoš) 17. a 18. 6., hráno znovu 20. 9. v Zákupech a 25. 9. v Brništi.
1983
J. Menzl (Tenkrát jsme totiž nevěděli, že skutečným autorem je J. Vostrý.): „Tři v tom“ (Bartoš) 1. 4., 6. 4. ve Stráži pod Ralskem a 2. 6. na okresní přehlídce v Mimoni.
Zd. Kozák: „Český Honza“ (Bartoš) 23. a 24. 6 a 24. 9.
J. Toman: „Slovanské nebe“ (Šimek) 16. a 17.12.
16. května 1983 zemřel zasloužilý člen souboru, dlouholetý vedoucí, režisér a herec, obětavý Láďa Budín. Na jeho památku byla v roce 1983 založena čestná Cena Ladislava Budína za herecký výkon. O udělení ceny rozhodují hlasy diváků nebo výrok poroty na přehlídce nejvyššího typu, jíž se soubor s danou inscenací zúčastnil.
17. prosince 1983 vyvrcholily oslavy 60. výročí založení českého ochotnického divadla v Zákupech.
V roce 1983 započala v sokolovně přestavba na kulturní dům. DSH začal budovat novou malou scénu v 2. patře budovy bývalého kláštera a školy na náměstí Svobody, tzv. Divadýlko u půdy (DuP) se stupňovitým hledištěm pro 30 diváků, kde hrál do roku 1991.
1984
Estráda k MDŽ (Šimek) 8. 3.
„Slovanské nebe“ na přehlídce v Mimoni. 5. 4.
Bohuslav Bartoš: „Kubovy trampoty“ (Bartoš – autorská režie) 26. 6. – dvě představení
1985
„Kubovy trampoty“ 15. 2. Stvolinky
Estráda k MDŽ (Bartoš, Šimek) 7. 3.
Gogol: „Ženitba“ (Šimek) 10. 4. Mimoň, Doksy 21. 10., Mimoň 28. 10., Dubá 30. 10., na Rychtě 21. 11., 2x Č. Lípa 29. 11.
Jiří Šimek: „Schválnosti princezny Schválničky“ (Šimek – autorská režie) 26. 6. 3x v tělocvičně školy, 7. 12. v Mimoni
1986
„Ženitba“ 25. 2.
K. Havlíček Borovský: „Král Lávra“ (dram. a rež. Šimek) 11. 4. a 31. 5.
„Schválnosti princezny Schválničky“ – 18. 4. Mimoň
Komponovaný pořad z děl českých autorů (Šimek) 24. 4., 5. 5. Maře-nice, 10. 5. Svor, 15. 5. Volfartice, 16. 5. Zahrádky
1987
Vl. Čort: „Pohádka o líných strašidlech“ (Anna Borůvková) – 5. 4. na přehlídce v Mimoni, 6. 6. v Zákupech, 9. 6. v Mimoni, 11. 6. v Zákupech, 24. 6. 2x, 23. a 30. 9. opět v Mimoni, 4. 10. v České Lípě, 28. 1. v Jablonném v Podj. (celkem 10 představení)
A. Přidal: „Malá noční hra o Pěnkavě a Loutně“ (Šimek) 8. 4., přehlídka v Mimoni 10. 4., krajská přehlídka v Mašťově 16. 5., 27. 5. (DuP) a 13. 11. ve Cvikově
G. Gorin: „Zapomeňte na Hérostrata“ (Bartoš) DuP 26. a 27. 6., 29. 10. a 26. 11.
Celkem během roku 1987 sehrál soubor 19 představení tří titulů. Byl to jeden z nejplodnějších roků v zákupské ochotnické činnosti.
1988
„Zapomeňte na Hérostrata“ 15. 2., dále hráno 15. 4. v Mimoni a 14. 5. v Mašťově
Estráda k MDŽ (Bartoš, Šimek) 12. 3.
Pořad k 70. výročí vzniku Československa (Šimek) 4. 11., 12. 11. Mimoň, 29. 11. v DuP.
„Ženitba“ (Šimek) – 6. 12. Mimoň, 18. 12. Doksy.
1989
„Ženitba“ 8. 3., 19. 5. Mašťov
H. Krejčí: „Hry ze smetiště“ (Šimek) – 18. 11. Mimoň
„Sedm apokryfů o pravdě podle K. Čapka“ (dramatizace a rež. Šimek) 25.12.
Moc jsme se vyřádili při nácviku i provedení Krejčího „Her ze smetiště“, které jsme hráli den po událostech na Národní třídě v Praze 18. listopadu 1989 v Mimoni a byli obviněni z násilné aktualizace. Měli jsme tam totiž scénu brutálního policejního zásahu. My ještě tehdy ani nevěděli, že se něco děje. Večer jsme dlouho do noci zkoušeli a ráno jeli hrát…
Nejvýznamnější osobností DS Havlíček Zákupy v 60. – 80. létech byl a zůstal i v následujících desetiletích Jiří M. Šimek a od 80. let spolu s ním Bohuslav Bartoš.
